tentokrát mám otázku takříkajíc na tělo. Jaký impulz vás vedl k tomu, že se zajímate o dějiny?
Odpovědi, které se vám teď asi honí hlavou, budou natolik různé, jak různí jste vy sami. Možná se mezi těmi všemi imaginárními vnitřními rozmluvami objeví i vzpomínka na nějakou interaktivní digitální hru. Stejně vylíčil své první okouzlení minulostí i specialista na média, kulturu a společnost Adam Chapman – jako důsledek emocionálního prožitku, kdy se v rámci herní simulace snažil „přežít“ vylodění v Normandii 6. června 1944 (viz citaci z jeho knihy Digital Games as History ve vstupu do tematického bloku na s. 9). Hry totiž pracují s emocemi a staví nás do role aktérů, což se mnohdy ukazuje jako silnější motivační impulz než slovní výklad, výstava či film.
Samostatnou kapitolou je samozřejmě práce s fakty a diskurzy, jež hry využívají. Nelze opomíjet skutečnost, že se tu střetávají dvě zcela odlišná prostředí, byť mají stejného jmenovatele – člověka, a to v roli tvůrce i odborného kritika. Nezbývá než podněcovat obě strany k dialogu. Vizuální a emocionální stránka by totiž neměla převálcovat „měkké hodnoty“.
Těší nás, že čtete ĎaS.
Rozjímavé Vánoce a šťastný i zdravý rok 2021 vám za redakci přeje
Iveta Coufalová