Emigrace, říká Zdeněk Dittrich, je tragédie, která se vyvíjí v řadě komických incidentů. Odchod do emigrace však především představuje životní zlom. Nikdo předem neví, není-li definitivní. Emigrace představuje skok do tmy: pokus mohl v padesátých letech skončit zastřelením na hranicích, pracovním táborem a represáliemi vůči rodině, nemluvě o obtížném existenčním úplatnění v cizím prostředí. Problémem však je i vypadnutí z dosavadního kulturního kontextu, který tvoří osobní identitu. Být proti komunistům nebylo — proti naivnímu očekávání mnoha uprchlíků — v nové situaci zásluhou ani dostatečným orientačním vodítkem. Málokdo z československých exulantů roku 1948 počítal s trvalostí režimu doma, přesto se každý nejdříve snažil dostat z uprchlického tábora, sehnat vízum, stipendium a dostudovat na Západě.
kongres Společnosti pro vědy a umění ve Washingtonu roku 1985
Na kongresu Společnosti pro vědy a umění se ve Washingtonu roku 1985 setkali i někteří autoři a redaktoři revue Skutečnost. Na snímku zleva: Petr Hrubý, Meda Mládková, sponzor tištěné Skutečnosti Jaroslav Bouček a Zdeněk Suda
...