- Vítejte ve věku katastrof. Loňský rok byl dalším rokem katastrof a krizí. Vstoupili jsme do věku katastrof — tak nedávno zahájil jednu ze svých pravidelných kronik věhlasný komentátor listu Le Figaro Alain-Gérard Slama. Kdo si vytváří obraz světa podle zpravodajství masových médií, bude s ním jistě souhlasit. Obrazy přece nelžou — domnívá se každý, kdo neví, jak se vyrábějí. Stále aktuálnější je teze filosofa Jeana Baudrillarda, podle níž se obrazy médií staly mocnějšími a skutečnějšími než sama skutečnost.
Bohužel existují i katastrofy, které nejsou produktem mediální tvorby: zemětřesení, tsunami, záplavy, požáry, epidemie atd. A také katastrofy sociální a lidské. Rozšiřují se sociální a ideologické propasti mezi lidmi, národy a civilizacemi, vybuchují ničivé masové demonstrace, které armády policejních těžkooděnců jen stěží zvládají.
Katastrofou je také celosvětová blbá nálada, podněcovaná ideologií neměnného řádu světa bez alternativ. V myšlení dochází k renesanci kasander všeho druhu a k aktualizaci filosofů pesimismu, například starého Schopenhauera. Týdeník Die Zeit opatřil rozhovor se sociologem Zygmundem Baumanem o jeho nové knize Odhozený život výstižným titulkem Když se lidé stanou odpadem (č. 47/ 2005).
Ponurá vize současnosti a budoucnosti se promítá i do současného obrazu dějin. Pryč jsou doby, kdy historie byla povznášejícím vypravováním o slavných činech vojevůdců, politiků, zákonodárců a o životech a myšlenkách velkých filosofů, proroků a světců a kdy se historické romány doporučovaly jako blahodárná četba pro rekonvalescenty. Smysl dějin je nyní nalézán spíše ve varování před dějinami než v poučení z nich. Proměnu obrazu dějin z povznášející epopeje v obraz krutostí a zločinnosti všeho druhu dokládají současné historické filmy a témata historických prací. Hlavními hrdiny dějin se stávají jejich oběti a vyděděnci. Zlého svědomí z holokaustu se nikdy nezbavíme.
...