Zřejmě již v rámci příprav XXIII. sjezdu KSSS a jako náznak některých nových hodnocení jevů a událostí z posledních let vyšla nedávno v Moskvě Příručka KSSS, zveřejňující základní údaje o straně sovětských komunistů. Mnohé z nich se liší od podobné příručky, která vyšla v roce 1963. (...) Zatímco první vydání příručky věnuje obsáhlé pasáže každému zasedání ÚV KSSS z období, kdy byl v čele jeho předsednictva N. S. Chruščov, je v novém vydání věnováno tomuto období jen několik stránek s věcným popisem problematiky jednání. Přitom se v nich několikrát zdůrazňuje kolektivní práce pléna ÚV a hovoří se i o chybách, subjektivismu a chvastounství při řešení závažných společenských a zvláště hospodářských problémů. Informace o zasedání ÚV KSSS v říjnu 1964, které rozhodlo o uvolnění N. S. Chruščova z funkcí, neobsahuje důvody, jak byly uváděny dříve — vysoký věk a nemoc. Nově se také píše o zasedání v roce 1957, kdy se například proti staré příručce nemluví již o protistranické skupině Molotova, Kaganoviče, Malenkova, Bulganina, Pervuchina, Šepilova, Saburova a Vorošilova, ale jen několik řádků hovoří o skupině, která se postavila proti linii strany. Připomíná se jen Malenkov (na prvém místě), dále Kaganovič, Milotov a jiní. Dokonce i v pasážích o hodnocení výsledků XXII. sjezdu KSSS byla vypuštěna zmínka o tom, že delegáti sjezdu schválili rozhodnutí ÚV o rozdrcení protistranické skupiny. Změna je i v obvinění maršála Žukova, že v armádě zaváděl kult osobnosti a narušoval leninské principy řízení ozbrojených sil. Mluví se jen o tom, že zasedání ÚV KSSS v říjnu 1957 posoudilo otázku zlepšení stranicko- politické práce v armádě. Žádné jméno není při té příležitosti uvedeno.
Dále jsou v příručce především vynechány všechny superlativy o úloze N. S. Chruščova a všechna místa vyzvedávající jeho osobní zásluhy. Také o XXII. sjezdu KSSS se již nemluví v tom smyslu, že byl sjezdem budovatelů komunismu a že byl nejreprezentativnějším sjezdem v historii strany, a o programu na něm přijatém se již nehovoří jako o konkrétním, vědecky zdůvodněném programu, rozpracovaném na 20 let, a neříká se, že po jeho splnění bude v SSSR v podstatě vybudována komunistická společnost. Několik změn je také v konkrétních cifrách a údajích o úkolech plánovaných na toto období. Změny jsou také v kapitolách o ideologické práci strany, nejsou zde informace o schůzkách vedoucích představitelů strany a vlády se zástupci sovětské inteligence, zvláště umělecké, které se v prvém vydání příručky vyzvedávaly, a také se připomínají některá usnesení KSSS o práci v této oblasti stranické práce. Jiné jsou také informace o odsouzení kultu Stalinovy osobnosti a o zásluhách N. S. Chruščova na jeho odhalení.
Dějiny a současnost č. 1/1966, s. 48.