Dějiny českých žen 19. století patří v soudobé historiografi i k frekventovaným tématům. Vedle řady dílčích studií jim byly v posledních letech věnovány i tři souhrnné monografi cké tituly: Naše prababičky feministky Pavly Horské, K hříchu i modlitbě Mileny Lenderové a České ženy v 19. století Marie L. Neudorflové, které ukazují různost možných metodologických přístupů k této problematice.
Marie Bahenská se ve svém knižním debutu zaměřuje především na vývoj institucí českého ženského hnutí. Podrobná charakteristika se dostává Spolku sv. Ludmily, Americkému klubu dam, Tělocvičnému spolku paní a dívek pražských, Ženskému výrobnímu spolku českému a spolku Domácnost. Rozvoj dívčího školství je sledován od prvních snah Karla Slavoje Amerlinga v době předbřeznové přes Vyšší dívčí školu a průmyslovou školu až do vzniku prvního dívčího gymnázia Minerva v roce 1890. Jednotlivé etapy a názorové proudy reprezentují i jejich hlavní představitelky a představitelé, například Bohuslava Rajská, Magdalena Dobromila Rettigová, Marie Červinková-Riegrová, Karolina Světlá, Věnceslava Lužická-Srbová, Eliška Krásnohorská, Vojta Náprstek a další postavy z řad pražské měšťanské společnosti.
Důkladné zvládnutí archivních pramenů i dobové publicistiky umožňuje autorce představit jednotlivé instituce prostřednictvím řady detailů. Čtenář je mimo jiné seznámen s předměty, které se vyučovaly na pražské Vyšší dívčí škole, a nahlédne i do způsobu, jímž byl hodnocen její pedagogický sbor. Až pozitivistickou důkladností se vyznačuje přehled činnosti Amerického klubu dam, obsahující i údaje o průměrných návštěvách jeho členek na výletech ve vybraných letech. Pohled přímých aktérek těchto podniků zprostředkovává řada citací z pramenů osobní povahy.
Přes nespornou zajímavost představeného materiálu ovšem nelze pominout jisté koncepční a metodologické slabiny této knihy. Ačkoliv se v úvodu hovoří o změnách probíhajících v "dlouhém 19. století", ve skutečnosti se dílo z větší části soustřeďuje na instituce vzniklé v šedesátých letech. Chronologické členění kapitol je sice dovedeno až do devadesátých let předminulého století, další dekády jsou však pojaty nepoměrně stručněji. Do prvního desetiletí 20. století se text dostává pouze "setrvačností" starších jevů a nové trendy nastupující na přelomu století už postiženy nejsou. Proto se v textu nesetkáme kupříkladu s první zvolenou českou poslankyní Boženou Vikovou-Kunětickou nebo Františkou Plamínkovou, u níž lze o její přináležitosti k feminismu uvažovat daleko smysluplněji než u M. D. Rettigové.
Mnohé problémy vyplývají už z názvu díla. Emancipace je totiž označení, které v prostředí české společnosti 19. století zavání přílišným radikalismem, a je proto dlouho všeobecně odmítáno i samotnými představitelkami ženského hnutí. České ženy druhé poloviny 19. století respektují hodnotový systém měšťanské společnosti a považují sňatek za nejlepší zajištění své existence. Emancipační spolky pro ně znamenají především prostředek zábavy a místo navazování společenských vztahů. Ke cti autorky je třeba dodat, že tyto skutečnosti nijak nezastírá, perspektiva vymezená titulem ji ovšem zbytečně nutí zdůvodňovat jevy v dobovém kontextu zcela samozřejmé, jako je absence politických požadavků v řadách českých žen v 60. letech 19. století.
Podobně jako teoretická východiska jsou povážlivě zredukovány i souvislosti s politickými dějinami, paralely k dalším podobám modernizačního procesu nebo srovnání s vývojem ženského hnutí v zahraničí. Autorka sice zmiňuje zjevný rozdíl mezi poklidnou emancipací v Čechách a jejím mnohem bojovnějším průběhem v západní Evropě, opomenut však zůstává středoevropský kontext, v jehož rámci vyznívá česká cesta naopak až překvapivě úspěšně. Čtenář se v této souvislosti nevyhne otázce, zda snad nebyl text dodatečně zkrácen z důvodů snížení nákladů, na jejichž vrub také zřejmě připadá až neuvěřitelné množství tiskových chyb.
Široký heuristický záběr, kterým se první kniha Marie Bahenské vyznačuje, v každém případě napovídá, že jeho možnosti nebyly jedním útlým svazkem vyčerpány. Nezbývá proto než doufat, že se nejedná o její poslední zpracování této problematiky.
Slon / Libri, Praha 2005, 171 s., 250 Kč