Vydáním této knihy se dostává na český trh jedna z nejlepších syntetických studií o dějinách žen v moderní Evropě; velice nekvalitní překlad ji však připravil o jakoukoliv hodnotu.
Kniha anglické historičky Lynn Abramsová sestává ze tří hlavních částí. První z nich podává přehled toho, jak byly v 19. století utvářeny ideály a ideologie ženství a jak se s těmito představami ženy vyrovnávaly. Druhá část pokrývá řadu veřejných i soukromých oblastí života žen: od manželství a mateřství až po sexualitu a zaměstnání. Závěrečná část se obrací k politické oblasti a věnuje se účasti žen v politice, první vlně feministického hnutí a první světové válce. Ve všech částech se výklad snaží pokrýt co nejširší území Evropy, s příslušným ohledem na třídní, regionální a národní variace (i když ne vždy zcela úspěšně).
V češtině dosud žádné podobné dílo nevyšlo, takže tato kniha mohla doplnit informace o evropském kontextu dějin žen v českých zemích. Překlad mohl kromě toho pro české prostředí zprostředkovat výsledky zahraničních teoretických a metodologických debat, jejichž úroveň výrazně předčí dosavadní pokusy českého dějepisectví. Navíc Lynn Abramsová přesvědčivě ukazuje, že dobře napsané dějiny žen nejsou dějinami pouze žen. Představuje totiž evropské ženy 19. století nikoliv jako pasivní oběti velkých dobových změn, nýbrž jako jejich klíčové účastnice, bez nichž by moderní Evropa rozhodně nevypadala tak, jak ji známe.
Právě kvůli těmto nesporným kladům knihy velice lituji zoufale nepřesného překladu. Zaprvé a především: český text prozrazuje naprosté nezvládnutí odborné terminologie. Již proto, že používá nejhorší možné řešení pro překlad základní dvojice anglických termínů sex (biologické pohlaví) a gender (sociální pohlaví, rod). Český text mezi nimi nerozlišuje (!) a pro oba používá střídavě tři různé pojmy — pohlaví, rod a sociální pohlaví. Podobně překlad zcela postavil na hlavu autorčino feministické užívání jazyka. Zatímco autorka v originále pracuje s obecným termínem historian vždy jako se jménem ženského rodu (tedy historička), v českém překladu se vyskytují pouze historici. Mezi tyto historiky zařadil překlad mimo jiné Olwena Huftona (s. 11 a 92), který je ovšem ve skutečnosti historičkou. Naopak v českém překladu se vyskytující historička Geoff Eleyová (s. 236) je ve skutečnosti historikem.
Český překlad však prozrazuje nejen nepochopení specializované terminologie nebo feministického kontextu knihy, nýbrž také nezvládnutí základních principů zdrojového a cílového jazyka. Když autorka hledá odpověď na otázku, proč jsou ve většině historických vyprávění ženy odsouvány do vedlejších rolí, český překlad změnil pasivní slovesný tvar na aktivní a přesouvá odpovědnost na ženy samotné: Proč se ženy omezují na to, že hrají v těchto vyprávěních evropských dějin pouze okrajovou roli? (s. 10). Stojí-li v originále, že sledování dlouhodobých změn v zaměstnávání žen je obtížné, v překladu se dočteme, že je to nemožné (s. 176). Podobně nepochopením adjektivní vazby se z alternativního ženského příběhu stala alternativa ženských příběhů (s. 12). A když originál mluví o lesbických identitách v množném čísle, aby zdůraznil množství a různost těchto identit, v češtině se objeví pouze identita lesbiček v čísle jednotném (s. 167).
Výčet příkladů by mohl pokračovat, neboť v celé knize není snad ani jeden odstavec, jehož překlad bych označil za zcela bezproblémový. Výsledkem je zcela nespolehlivý překlad, který téměř úplně eliminuje nesporné kvality knihy, neboť bez kontroly českého textu podle originálu nelze věřit snad ani jediné informaci či interpretaci. Pevně doufám, že tento překladatelský a redakční úlet zůstane u jinak kvalitního nakladatele výjimkou. V případě knihy Lynn Abramsové mi nezbývá než litovat promarněné příležitosti.
Přeložila Eva Lajkepová, CDK, Brno 2005, 367 s., 298 Kč