Odpověď na otázku položenou v titulu se píše v každé učebnici: byli to Přemyslovci. Zbavili se tím svých konkurentů, završili proces podmaňování si českých kmenů, vznikl jednotný český stát. Z historiků tomu ovšem dnes už nevěří nikdo.
Dnes si většinou myslí, že na Libici šlo jen o epizodu odehrávající se v letech krize už dávno hotového přemyslovského státu. Neznamená to ale, že vše je už definitivně jasné. Neobjasněno zůstává především samotné libické vraždění. Stále se předpokládá, že k němu dal rozkaz kníže Boleslav II. Prameny ale říkají něco jiného. První a nejstarší je Vojtěchův životopis sepsaný brzy po roce 1000 Notkerem, biskupem v Lutychu, pro kostel sv. Vojtěcha, který tehdy zřídil v Cáchách císař Ota III. Druhým je další životopis světce z pera Bruna z Querfurtu, sepsaný v Sasku roku 1004. Naším třetím pramenem je pak Kosmova kronika. Notker znal Vojtěcha osobně, znal i jeho bratra Radima. Také Bruno znal Vojtěcha již ze školy v Magdeburku, kde oba studovali; většinu svých vědomostí čerpal z vyprávění Vojtěchova vychovatele Radly. Mnohem pozdější, teprve z doby okolo 1110, je to, co slyšel z vyprávění tradovaného v pražské kapitule Kosmas, jeho líčení je však až překvapivě věrohodné. Lepší svědky bychom si při vyšetřování libické vraždy sotva mohli přát. To však neznamená, že to, co zapsali, je nějakým objektivním, nezaujatým svědectvím. Všichni straní svému světci všude tam, kde by fakta mohla umenšit jeho památku.
...