- www.roofs.cz
Střecha, která je pro nás samozřejmým završením stavby, kam zrak málokdy zabloudí, patří v mnoha případech ke konstrukčně velmi složitým architektonickým prvkům. Co všechno museli předkové znát a co také skutečně znali, to zastřešuje stránka Historické krovy. Přehledná typologie krovů (hambalkové krovy s patními vzpěrami krokví atp.) názorně přibližuje důmyslnost trámových vazeb. V rubrice o technologiích se zase poučíme, jaké druhy stop zanechávají na trámech sekery, respektive teslice ("Trasologie tesařských seker"). A za zhlédnutí zde určitě stojí mimoděčně vzniklý optický jev (camera obscura), který se podařilo jednomu z autorů Jiřímu Bláhovi vyfotografovat v podkroví zámku Bučovice.
- http://strechy.pamatkybrno.cz
Kouzlu starých půd a podkroví lze propadnout jen tak, pro samu uspořádanou změť trámoví. Lze k tomu však přistupovat i ryze badatelsky. Státní památkový úřad v Brně spravuje poutavou internetovou prezentaci O opravě střech a krovů na Pernštejně. Jak je pečlivé dokumentování starých dřevěných konstrukcí důležité, více než názorně ukazuje právě hrad Pernštejn, kde byla vloni na jaře zachvácena požárem sýpka sloužící jako depozitář (po stovkách zmizelých sbírkových předmětů se však pro jistotu stále pátrá).
- www.dendrochronologie.cz
Z dřevěných svědků minulosti, např. střešních trámů, lze celkem bezbolestně vymáčknout datum narození. Zabývá se tím stránka Dendrochronologie, kde se velmi poutavě popisuje dendrochronologická metodika. Je zde přístupná i úctyhodná databáze 1593 takto datovaných objektů. Dnes lze tímto způsobem zjistit i stáří dřevěných lidových truhel. Někdy je ovšem časové určení vymezeno rokem, po kterém došlo ke skácení stromu (terminus post quem), a ani to nezaručuje, že byla truhla týž rok vyrobena.
dasik@nln.cz