Nový film režiséra Ridleye Scotta Království nebeské byl reklamou již předem označován za nejlepší historický film posledních let — jako ostatně většina historických filmů z nedávné doby. Skutečnost je ovšem této představě dosti vzdálená. Pravdu měla zřejmě Mirka Spáčilová, když v recenzi pro Mf Dnes konstatovala, že Království nebeské je pouze "o chlup" lepší než Trója či Alexander Veliký.
Film je situován do Svaté země osmdesátých let 20. století. Hlavním hrdinou příběhu je postava Baliana barona z Ibelinu (Orlando Bloom); jeho spoluhráči i protihráči jsou vesměs historické osobnosti, od jeruzalémského krále Balduina IV. až po proslulého muslimského válečníka Saladina. Přestože se děj filmu odehrává na pozadí reálných událostí, jeho hrdinové jednají v intencích scénáře zcela nehistoricky. Balianovy úvahy o poklidném soužití muslimů a křesťanů jsou sladkobolným výronem současné politické korektnosti, sotva však odpovídají mentalitě středověkého křižáka. Hlavní hrdinové — na křesťanské straně král Balduin a posléze baron z Ibelinu, na muslimské straně Saladin — se vůči sobě navzájem chovají s úctou a respektem, dodržují dané slovo a počínají si v duchu rytířských ideálů. Jejich ušlechtilé úsilí však hatí — a tentokrát ve větší míře na křesťanské než na muslimské straně — několik zlomyslných padouchů, lačnících po válce, krvi a kořisti. Ačkoli přemýšlivý divák ve filmu sotva nalezne historicky věrnou evokaci doby, přesto kvůli jedné věci stojí film za zhlédnutí: masové bitevní scény jsou, jak již je u režiséra slavného Gladiátora zvykem, velmi realistické.
Reakce čtenáře na článek