Byl jednou jeden starý spisovatel, takový opravdický hodný starý spisovatel. Jednou večer takhle seděl doma a venku vypukl strašlivý nečas, jen se lilo, ale starý spisovatel si hověl pěkně u kamen, oheň vesele plápolal a opékaná jablíčka tiše syčela.
„Ti chudáci, co jsou v tomhle počasí venku, budou skrz naskrz,“ povzdechl si, protože to byl takový hodný spisovatel.
„Achich, otevřete prosím! Je mi zima a jsem celý mokrý!“ zavolá najednou venku malé dítě. A zatím pršelo, jen se lilo, a vichr lomcoval všemi okny a dítě plakalo a bušilo na dveře.
...
Přeložil František FRÖHLICH