Nakladatelství Paseka v letošním roce vydalo Kosmovu kroniku českou. Je to sympatický počin k autorovým nedožitým devítisetšedesátinám a k osmistému osmdesátému výročí jeho smrti. Popularizace Kosmova díla není nikdy dost, jeho kronika by se měla obtisknout do obecného povědomí podobně jako Babička, Máj, Psohlavci nebo Jára Cimrman. Z tohoto hlediska lze nové vydání jen a jen uvítat. Pravda, v uplynulých třiceti letech je to již třetí vydání, ale nezdá se, že by byl knižní trh proto Kosmou přesycen. Navíc v době společenských změn celoevropského dosahu, které před nás kladou nové otázky a požadují hledání nových perspektiv, k nám může Kosmova zvěst, vize a interpretace Čechů a jejich dějin promlouvat novým jazykem a novou inspirační silou. Samotný český převod Kosmova textu je v podstatě reprint překladu Karla Hrdiny, který byl doplněn a upraven Marií Bláhovou (1972) a vyšel v nakladatelství Svoboda v roce 1975. Kromě aktualizačních zásahů se vlastně jedná o identický text, což jen potvrzuje kvalitu Hrdinovy práce. Z původního vydání jsou převzaty rovněž poznámky (rozšířené o šest nových), rejstříky míst a osob, vysvětlivky a seznam rukopisů Kosmovy kroniky a jejich edic – vše z pera Marie Bláhové (rejstříky ve vydání 2005 Jan Vilím). Na těchto pasážích lze také těžko co měnit, jejich přítomnost je nezbytná. Co je však nové, je předmluva Dušana Třeštíka a komentáře Petra Kopala. Je logické, že předmluva k tak závažné publikaci, jakou Kosmova kronika je, bude svěřena přednímu českému medievalistovi. Třeštík v sobě jistě spojuje vše, co se od takového úvodu očekává – hluboké znalosti raně středověkých reálií, všestranné seznámení s Kosmovým textem v překladu i originále, jazykovou i stylistickou zdatnost schopného popularizátora. Kosmovi věnoval Třeštík svou první monografi i, s jeho textem pracoval takřka ve všech svých publikacích, v té poslední (Mýty kmene Čechů) se věnoval „hloubkovému výzkumu“ prvních třinácti kapitol kroniky. Dalo by se proto očekávat, že ve své předmluvě shrne dosavadní výzkum a interpretaci Kosmova textu a čtenáře uvede do aktuálního obrazu, který si současné bádání o Kosmovi utvořilo. Je to přece výtečná příležitost a svým způsobem i čest pro každého medievalistu psát předmluvu k tak významnému dílu, řeklo by se. Ale ouha. Přestože je na copyrightu uvedeno datum 2005, Třeštíkův text původní není. Poprvé vyšel jako předmluva k Hrdinovu překladu vydanému v roce 1975 v Odeonu, podruhé jako doslov k románu Lukáše Luhana Kamenný stolec. Mozaika o Kosmovi a jeho kronice (Albatros 1985). Všechny tři texty se liší jen v detailech, které jsou někdy veselé (1985: Před osmi sty šedesáti lety, v roce 1125…; 2005: Před osmi sty osmdesáti lety, v roce 1125), jindy tragikomické, jak se v textu zrcadlí měnící se dech doby. Je škoda, že se Třeštík nepokusil přinést něco nového. Kosmova kronika by si to jistě zasloužila a Dušan Třeštík by to jistě zvládl. Vždyť i portrét doby, který tak plasticky vykreslil před řadou let, dnes, tváří v tvář novým poznatkům (např. o zemědělské výrobě a výnosu polností), pomalu žloutne stářím. Nelze říci jinak, než že se jedná o promarněnou příležitost. Výše zmíněné výtky se ovšem vůbec nedají vztáhnout na komentáře Petra Kopala, který se chopil výzvy nabízené vydáním Kosmovy kroniky české a jehož komentáře jsou skutečně to jediné a původní ve vydání z roku 2005. Na více než padesáti stranách (214–269) předkládá Kopal skutečně moderní interpretaci Kosmova díla. Struktura textu je originální – nepostupuje tokem kroniky, ale tematicky, v podstatě tvoří tematická hnízda a pavučiny, do kterých zachytává Kosmův text, reálie doby, vnitrotextové souvislosti i historické události. Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že se čtenář v komentářích ztratí, vytvořil Kopal přehlednou stavbu, která dovoluje čtenáři nezapomínat – vrací se, určuje souřadnice společenských vztahů a souvislosti historických událostí. Nejedná se tedy o jakýsi „přívěšek“ ke Kosmově kronice, ale o autonomní badatelský počin. Zvláště je třeba zdůraznit, že vnímá text (a toto vnímání přenáší i na čtenáře) nejen historicky, ale zároveň i literárně. A jen tak lze nalézt cestu pro vyváženou interpretaci středověké kroniky. Kopalovy komentáře vytěžily na omezeném prostoru tematiku díla až na dřeň, a jsou tak vedle samotného Kosmova textu hlavním důvodem legitimujícím obnovené vydání knihy. Petr Kopal prokázal fundovanou znalost textu i originalitu v přístupu již dříve, v komentářích je znovu potvrdil a výzvy předložit Kosmu novodobému českému čtenáři třetího tisíciletí se zhostil navýsost uspokojivě. Na závěr drobná poznámka. Nakladatelství Paseka nemuselo až tak otrocky přebírat pro své vydání tradiční název. Místo Kosmova kronika česká mohlo být použito Kosmova kronika Čechů, jak se dílo ve skutečnosti jmenuje: Chronica Boeomorum. Vypadá to jako malicherný detail, ale v kontextu raného středověku se jedná o výrazný významový posun.
Překlad Karel Hrdina a Marie Bláhová, Paseka, Praha–Litomyšl 2005, 304 s., 249 Kč