Dějiny a současnost

Letošní dvojčíslo časopisu pro kulturní dějiny Kuděj nabízí (vedle poutavé studie italského historika Carlo Ginzburga "Inkvizitor jakožto antropolog") stať Aleny Šimůnkové "Měšťanská beseda ve střetu zájmů: politizace a nacionalizace pánského klubu". Pražský spolek, kam původně přicházeli česky i německy hovořící pánové ...pravidelně večer, jednou dvakrát týdně na sklenku piva, partičku karet či rundu biliárů se v průběhu 19. století proměnil v ryze český angažovaný klub, jenž výrazně zasahoval do vysoké politiky. (eb)

Historika Stanislava Kokošku z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, autora právě vydané knihy Praha v květnu 1945, zpovídal 6. května magazín Hospodářských novin Víkend. Podle Kokošky pražské povstání ...nemohlo vypuknout jindy než v závěru války. Protože bylo vedeno snahou přispět k osvobození, nikoli snahou spáchat hromadnou sebevraždu. Určitě mělo význam vojenský. (...) Byla to lidová odpověď na Mnichov, kdy Čechům nebylo umožněno bojovat. A současně je to důkaz, že se Češi dokážou postavit na odpor i vojenské přesile. Vždyť ještě osmého května vůbec nebylo jasné, jak bitva o Prahu nakonec dopadne. (mík)

Pokračuje diskuse o knize Jindřicha Dejmka Nenaplněné naděje: Politické a diplomatické vztahy Československa a Velké Británie (1918—1938). Začala loni v lednu v LN-Orientaci recenzí Jiřího Ellingera, o následném Dejmkovu dopisu zaměstnavateli recenzenta se psalo a diskutovalo mj. v DaS (2/2004). V nejnovějším čísle časopisu Soudobé dějiny (4/2004) nyní vyšel článek Víta Smetany "Dejmkovo velké dílo pod drobnohledem". (toz)

Jak se žilo v židovských domech v moravských městech přibližuje na příkladu života v třebíčském židovském ghettu Rudolf Fišer v novém čísle Časopisu Matice moravské (2/2004). Autor se věnuje nejen funkčnímu členění obytných prostor domů (světnice, kuchyně, komory), ale rovněž místům určeným pro podnikání (krámy a dílny). Vzhledem k tomu, že židovská čtvrť v Třebíči tvoří unikátní soubor budov, byla v roce 2003 oficiálně uznána jako součást světového kulturního dědictví. (be)

Pokus o bilanci výstavby v historických jádrech českých měst po druhé světové válce přinášejí Zprávy památkové péče (1/2005). Anketu mezi památkáři doprovází stať Karla Kibice "K problematice novostaveb v historickém prostředí měst", která se vrací k mnoha dodnes diskutovaným projektům, při jejichž přípravě autor zastupoval památkovou péči (Nová scéna Národního divadla, Federální shromáždění aj.) (mík)

Do debaty o tom, zda vepřín v Letech u Písku stojí na místě koncentračního tábora, přispěla ředitelka brněnského Muzea romské kultury Jana Horváthová v sobotní příloze Mf Dnes Kavárna (21. 5.). "Cikánský tábor" podle ní nebyl zakládán jako vyhlazovací, ale sběrný (tedy koncentrační). V otřesných podmínkách tam však podvyživení vězni hromadně umírali, zejména děti. Horváthová připomíná, že nejde jen o Lety. Další tábor byl v Hodoníně u Kunštátu na Moravě. Dosud tam stojí jeden z původních baráků a slouží jako rázovitá hospůdka pro rekreanty. Majitelka areálu odmítá návrh na zřízení pamětní síně, protože by jí to rušilo rekreanty. (toz)