V úterý odpoledne 31. července 1945 se v Ústí nad Labem odehrála podivná událost, jejíž příčiny nejsou dodnes uspokojivě objasněny: výbuch v muničním skladu v Krásném Březně a následný masakr německého obyvatelstva.
V květnu téhož roku zřídila česko slovenská armáda v bývalém cukrovaru sklad zbraní a munice — ocitl se tu vedle dříve uložených leteckých motorů, které pocházely z továrny v Duisburgu. Posledního červencového dne přesně v 15.30 otřásla skladištěm série výbuchů — exploze zničila vrátnici, muniční prostory, sklad motorů, okolní domy i další objekty. Bezprostředně zahynulo 27 osob a bylo zraněno několik desítek dalších.
Ihned s první detonací na různých místech Ústí začal hon na osoby německé národnosti. Brutalitu útoku odráží počet mrtvých — surově ubito na ulicích či utopeno v požární nádrži bylo 23 lidí a ve vodách Labe skončilo nejméně 19 dalších. Násilníci je shodili z mostu E. Beneše a ve vodě postříleli. Dochované údaje nehovoří o počtu zraněných. Zatímco mrtvé v Labi nikdo oficiálně nepohřbil, zbylé oběti odvezli vojáci do terezínského krematoria, po kremaci byly ostatky uloženy do společného hrobu.
Na otázku, kdo a proč způsobil takové krveprolití, existuje několik možných odpovědí. S největší pravdě podobností lze říci, že masakr civilistů souvisel s výbuchem ve skladu. Podle zpráv přijeli ten den dopoledne do Ústí vlakem neznámí civilisté odkudsi z pražského směru. Na pogromu se vedle nich podíleli i členové Revolučních gard, československé a sovětské armády. Jejich řádění se pokoušeli zabránit příslušníci 1. pohotovostního pluku SNB, předseda městského národního výboru i někteří další Češi, kteří ukryli či alespoň včas varovali část německého obyvatelstva před hrozícím nebezpečím.
Vyšetřování obou incidentů se následujícího dne ujala vládní komise v čele s Václavem Noskem a Ludvíkem Svobodou. Ti vznesli obvinění proti záškodníkům z místního Werwolfu, kteří však v té době seděli ve vězení na pražské Pankráci. Nezbývá než hledat viníky i příčiny jinde. Je možné prosté vysvětlení, že se jednalo o pouhou nešťastnou náhodu. Některá podezření byla spojována s průletem malého dopravního letounu údolím Labe těsně před tragédií. Z dostupných materiálů vyplývá, že šlo o britské kurýrní letadlo, převážející poštu mezi Drážďanami a Prahou, jež můžeme z případného bombardování skladiště vyloučit. Nabízí se také varianta, vsazená do kontextu mezinárodního dění — možná šlo o jakýsi vzkaz politikům na postupimské konferenci, aby urychlili jednání o odsunu Němců z Československa, jinak hrozí další násilnosti. Historikové v Ústí přišli ještě s jedním možným řešením; výbuch a masakr byl zinscenován na žádost zahraničních tajných služeb. Nešlo by pak o munici, ale mnohem spíše o uskladněné motory německých stíhaček, s nimiž by mohlo Československo obchodovat a vyzbrojit armády na Středním východě. Nebo, v případě jejich zničení, by si náš stát musel zakoupit britské či sovětské stroje.
Okolnosti záhadného výbuchu s podrobnou dokumentací přinese kolektivní práce historiků Stalo se v Ústí nad Labem 31. července 1945 (ed. Vladimír Kaiser), která k letošnímu výročí vychází nákladem města.