Dějiny a současnost

První letošní číslo revue Souvislosti přináší tematický blok věnovaný českému historikovi Zdeňku Kalistovi. Úvodní studie italského bohemisty Alessandra Catalana "Zdeněk Kalista aneb Nekonečný boj proti obrovské přesile" se pokouší zrekonstruovat Kalistův pohled na sama sebe a jeho posedlost po vůdčím postavení ve své generaci. Téma je doplněno několika Kalistovými dříve nepublikovanými texty, básněmi a překlady italské poezie. Za pozornost rovněž stojí edice dokumentů ke Kalistovu politickému procesu, kterou připravila Renata Ferklová. (eb)

Hotovou sochu generála Pattona si postaví obec Dýšina před místní školu, Plzeň vypisuje soutěž na pomník — tak skončil plzeňský spor o sochu Jaroslava Bockera (viz DaS 4/2005). Plzeňský deník přinesl 20. dubna reportáž ze stěhování bronzového odlitku na sochařovu chalupu, kde bude prozatím deponován: Když se vysoká generálova postava vztyčila před vchodem do Bockerova ateliéru, neodpustil si jeden ze stěhováků poznámku: "Blbci. Budou se na něj jezdit dívat do Dýšiny!" Sochař Bocker se přes výrok přenesl s ledovým klidem. Se skleničkou bílého vína v ruce si dílo důkladně prohlížel a na adresu odlévačů z . rmy Waller-Matějíček z Veverských Knínic na Brněnsku nešetřil chválou. Socha vypadá přesně tak, jak si představoval. (...) Původní záměr postavit ho doprostřed svého ateliéru Bocker na poslední chvíli změnil a rozhodl se dát ho na zahradu nedaleko fontány. (toz)

Rodinné domy a venkovské rezidence, které v Japonsku postavil architekt Antonin Raymond (nar. 1888 v Kladně jako Antonín Rajman, zemř. 1973 v USA), mapuje Christine Vendredi-Auzenneau v letošním druhém čísle časopisu Umění. Sleduje práci stavitele domů pro bohaté cizince i japonskou elitu a ukazuje, jak Evropan-betonář, který do Japonska přišel přes americký ateliér Franka Lloyda Wrighta, do své tvorby postupně zapojoval tradiční japonské postupy, členění objektů, stavební materiál i uctivý vztah vůči okolí a přírodě. (rum)

Text desky PAX BELLO POTIOR, zasazené roku 1647 do vnitřní strany opevnění hradu Frýdlant v Čechách, je i názvem sborníku věnovaného nestorovi liberecké historiografie Rudolfu Andělovi. Vedle studií, za všechny uvádím práci M. Svobody o Jáchymovi Ulrichu z Rosenfeldu, se zde objevil i rozhovor s jubilantem (Zajímali mě lidé, kteří neměli vždycky na růžích ustláno), publikovaný už v roce 1999 na stránkách DaSu. Ze stejné redakční a z velké části i autorské dílny pak vzešlo již páté číslo regionálního sborníku Fontes Nissae, které potěšilo hlavně souhrnným soupisem kronik libereckého okresu uložených v SOA v Liberci (H. Chocholoušková) a soupisem kronik, fotokronik a pamětních knih uložených v SOA v Jablonci n. Nisou (A. Pečová). (ivc)