na počátku prosince si příznivci rekonstrukce bitev pravidelně připomínají jedno z největších střetnutí, které se v českých zemích odehrálo během napoleonských válek – bitvu u Slavkova. Letos je navíc dvě stě let, kdy vzal za své i Napoleonův sen o francouzské Evropě. Nejprve bitva u Waterloo a pak následoval „ortel“ Vídeňského kongresu. Ten zasedal již od října 1814. V červnu 1815 byla podepsána takzvaná fi nální akta, která s konečnou platností rozhodla o nové podobě mapy Evropy...
Spojení „Vídeňský kongres“ patří k zavedeným stálicím školního pojmosloví, v jehož rámci musí žák vyjmenovávat geopolitické změny, k nimž v Evropě (i ve světě) došlo. Jak ale takový kongres změní běžný život? A jak je Vídeňský kongres vnímán dnes? (Vždyť svého času o něm napsal knihu i legendární americký ministr zahraničí Henry Kissinger!) Ke každodennosti středoevropského prostoru bezprostředně po roce 1815 toho v posledních letech v češtině mnoho napsáno nebylo, a tak vás jistě zaujmou články v tematické části prosincového ĎaSu. Miroslav Šedivý kongres „demytizuje“, Marie Macková se zamýšlí nad tím, co znamenal mír s napoleonskou Francií pro vojáka habsburské monarchie, a Milena Lenderová se věnuje oboru, který začal tehdy vzkvétat – gastronomii.
ĎaS není duchem jen v roce 1815, ale rovněž (v Paříži) roku 2015. V netematické části určitě nepřehlédněte úvahu Ivo Cermana o aktuálních diskusích o obraně civilizace ve Francii a rovněž rozhovor s Henry Laurensem!
A protože je prosinec, součástí čísla je rovněž obsah celého ročníku 2015. Pro věrné předplatitele jsme opět připravili stolní kalendář s historickými výročími.
Děkuji vám za zájem o dějiny i o ĎaS, přeji klidné Vánoce a do nového roku vše dobré,
Iveta Coufalová